Svátky v Africe

Jak se slaví Vánoce v různých částech Afriky se dozvíte po rozkliknutí našeho článku. Pokud si chcete udělat Vánoce trochu netradiční, připravili jsme pro Vás zde na e-shopu speciální nabídku ozdob a typů na dárky.

Jak vypadají Vánoce v místech, kde nikdy nesněží? Může existovat sváteční atmosféra bez jmelí a jehličí?

Etiopie je jedna z prvních zemí, kam vstoupilo křesťanství. Většina etiopských křesťanů se hlásí k pravoslavné
církvi, a tak Vánoce – Gennu - slaví až sedmého ledna. Jde o církevní svátek, konec třiačtyřicetidenního půstu.
Během něho Etiopané jedí jen jedno postní, bezmasé, jídlo denně.

V předvečer Genny, 6. ledna, se lidé obléknou do bílého a zamíří do kostela na bohoslužbu.
Ojedinělou etiopskou vánoční tradicí je hra Yagenna Chewata, podobná našemu pozemnímu hokeji.
Také pro Uganďany jsou Vánoce především náboženským svátkem. Slavnostně oblečení lidé se čtyřiadvacátého
prosince vydávají na mši. Dárky si obyčejně nedávají a pokud ano, pak jedlé: cukr, rýži, zeleninu. Na sváteční
tabuli nesmějí chybět vzácné dobroty: na venkově se například místo jindy běžných luštěnin, obilovin a banánů
podává buvolí maso, brambory, rýže nebo kuře.

V Keni o Vánocích obdarovává děti Father Christmas. Dárky ale nejsou důležité – na keňských Vánocích je hlavní
rodinné setkání a oslava Ježíšova narození. Sváteční tabule se chystá dlouhé hodiny a příprav hostiny se účastní
všichni členové rodiny. O Štědrém večeru si Keňané pochutnávají na grilované koze a koblížcích mandazi. Jen v
tento den můžete v Keni potkat skupiny koledníků, které chodí od domu k domu a za své pěvecké vystoupení
dostávají dárky (obvykle peníze). Ty potom odevzdávají svému kostelu.
V Botswaně se na Štědrý večer scházejí rodiny, zpívají koledy a církevní písně. Na Boží hod ráno si lidé vyměňují
drobné symbolické dárky a pak se ve svém nejlepším oblečení vydají do kostela, aby si znovu zazpívali, podívali se
na vánoční představení a zatančili si. Sváteční jídlo Botswaňanů je seswaa: slaná omáčka s hovězím nebo
skopovým masem a kukuřičnou kaší.

Angolané Vánoce považují za veliký a důležitý svátek. Mnoho domácností je ozdobeno betlémy. Půlnoční mše
navštěvují všichni, kdo mohou, a bohoslužbu na Boží hod přenáší státní televize. Na sváteční hostinu, která se
podává na Boží hod, některé rodiny šetří celý rok a spoustu zvířat vykrmují jen pro tuto příležitost.
Také v Nigérii se lidé chystají na Vánoce už od začátku roku. Trvanlivé zásoby na Vánoce nakupují většinou
nejpozději v první polovině listopadu, než ceny kvůli svátkům povyrostou. A jak se Vánoce blíží a nervozita
stoupá, není neobvyklé, že si zejména příbuzní a známí mezi sebou finančně vypomáhají, aby se Vánoce vyvedly.
Poslední dny před svátky jsou velmi hektické: lidé cestují za rodinami, na poslední chvíli nakupují oblečení, jídlo a
velice oblíbené světlice a prskavky.

V Ghaně se Vánoce slaví od 20. prosince do začátku ledna. Věřící bohatě zdobí kostely květinami a palmovými
listy, děti vystřihují papírové ozdoby ve školách. Štědrý večer je ve znamení bohoslužeb, které zahrnují zpěv,
bubnování a tanec. Po bohoslužbách následují oslavy na ulicích.
Také obyvatele Demokratické republiky Kongo čeká na vánočních bohoslužbách spousta hudby. Kromě ní je pro
Kongo typická také tradiční vánoční divadelní hra, jejíž děj začíná okamžikem, kdy Bůh stvořil ráj, a končí u
příběhu o Herodotovi.

Zambijské děti nosí na Štědrý den do kostela dárky pro děti, které by jinak žádné dárky nedostaly. Bohoslužby a
program v kostele trvají od rána až dlouho do noci a oddaní věřící je absolvují celé bez přestávky! Vánoční půlnoc
ohlašují ohňostroje. Na svátečním stole v Zambii najdete o Vánocích nejspíš kuře s rýží.
Mali, Senegal a Niger jsou sice převážně muslimské země, ale křesťanské svátky včetně Vánoc patří mezi svátky
státní. Pro obchodníky je to, stejně jako jinde v Africe, velice příznivé období roku. Těsně před Vánoci si křesťané i
muslimové v těchto zemích pořizují nové oblečení a účesy, aby mohli slavnostní dny oslavit důstojně.
Křesťané je ve všech třech zemích prožívají podobně: s celonoční bohoslužbou, kázáním a různými vystoupeními
mládeže a dětí. Kromě bohoslužeb je vánoční noc také časem oslav a tancovaček, kterých se společně účastní
křesťanská i muslimská mládež.
Druhý den po Vánocích pak skupiny žen a členové kostelního sboru postupně obejdou domácnosti, a v každé
dostanou finanční příspěvek.
Dárky přináší Pere Noël na Boží hod ráno. Většinou je dostanou pouze děti, a to ještě jen v movitějších rodinách ve
městech.
Vánočním pokrmem je tu drůbeží maso upravené na různé způsoby s rýží nebo kuskusem a rozdávané všem
sousedům bez rozdílu vyznání.

Dopřejte si i Vy o letošních Vánocích trochu inspirace Afrikou!

Ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře a je to jeden z pěti pilířů islámského náboženství. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární, každý rok vychází ramadán na jiný datum. Letos vychází na období 1.4. – 1.5. a během něj musí každý muslim dodržovat určité zvyky jako například půst či omezení tělesného kontaktu od úsvitu do soumraku.

Ramadán je původně semitský svátek převzatý od židů a křesťanů, jeho dodržování je pro muslimy především duchovní záležitost k prohloubení vlastní víry a sebereflexe.

Jak je důležitá strava

Půst během ramadánu trvá vždy od úsvitu do soumraku a v tomto čase je muslimům zakázáno jíst, a dokonce i pít, a partneři musí dokonce udržovat vzájemný odstup.

Pro muslimy je tak v tomto období nejdůležitější hostina iftar (po západu slunce) a suhúr (před východem slunce), které se zúčastní celé rodiny či přátelé.

Půst má pro tělo velmi očistný účinek

Půst pomáhá snižovat a regulovat hladinu cukru v krvi, a navíc během něj tělo neustále spotřebovává energii. Už asi po 8 hodinách půstu játra zužitkují zbytky glukózy a tělo tímto přechází do lačného režimu.

Doporučení na vybrané potraviny během ramadánu

Vybrali jsme pro vás potravinový košík, který vám zpříjemní prožití a oslavy toho výjimečného svátku. Díky němu po západu a před východem slunce doplníte spousty energie a prožívání svátku pro vás bude mít blahodárný účinek.

Jako zdravý nápoj doporučujeme mátový čaj, čaj z růžového ibišku anebo kinkeliba (keře rostoucího v savanách subsaharské Afriky). K jídlu jsou pak vhodné suché plody nebo různé kaše. Vyzkoušejte naši výbornou bezlepkovou čirokovou kaši, která jé původem ze Senegalu.

V Etiopii žije více než 80 milionů lidí, z nichž většina je ortodoxních křesťanů. Během prázdninového období nastává jeden z jejich nejvýznamnějších svátků: Meskel. Slovo Meskel znamená kříž, neboli Epiphany – Zjevení Páně. Meskel, známý také jako oslavy kříže, je jeden z nejdéle oslavovaných svátků na světě, datuje se zpět až do šestého století. Je to čas, kdy se lidé scházejí, aby uctili Ježíše a upevnili se ve své víře prostřednictvím modliteb, písní, půstem i hodováním a mnoha rituály. V Etiopii žije více než 80 milionů lidí, z nichž většina je ortodoxních křesťanů. Během prázdninového období nastává jeden z jejich nejvýznamnějších svátků: Meskel. Slovo Meskel znamená kříž, neboli Epiphany – Zjevení Páně. Meskel, známý také jako oslavy kříže, je jeden z nejdéle oslavovaných svátků na světě, datuje se zpět až do šestého století. Je to čas, kdy se lidé scházejí, aby uctili Ježíše a upevnili se ve své víře prostřednictvím modliteb, písní, půstem i hodováním a mnoha rituály.

Nalezení „pravého kříže“

Každý rok, vždy 27. září (kromě přestupného roku) je oslavováno nalezení „pravého kříže“ římskou císařovnou Helenou, matkou Konstantina Velikého. Za „pravý kříž“ je považován ten, na němž byl ukřižován Ježíš. Historikové, jako Sokrates z Konstantinopole, praví, že císařovna Helena putovala do Svaté Země v letec 326 až 328 a zakládala tam kostely a útočiště pro chudé. Historikové z konce 4. století praví, že na těchto cestách objevila tři místa, kde byly uloženy kříže a jeden z nich byl zřejmě ten, na němž byl ukřižován Ježíš, neboť nesl Ježíšovo jméno.

Při oslavách Meskelu se zapalují velké ohně, neboli Demera. Císařovna Helena údajně měla sen, v němž jí bylo řečeno, aby udělala velký oheň a že kouř z tohoto ohně jí ukáže kde je „pravý kříž“ pohřben. Nařídila tedy obyvatelům Jeruzaléma, aby snesli dřevo a postavili velkou hranici. Potom, co přidala na hranici kadidlo a oheň byl zapálen, kouř se zvedl vysoko do nebe a tam, kde klesl zpět k zemi, bylo to místo, kde byl kříž pohřben. Oslavy Meskelu zahrnují zakládání velkých ohňů na památku této události.

Významný den

Tento významný den je národním svátkem reprezentujícím nové začátky, naději a lásku. Etiopané navštěvují mimořádné bohoslužby ve svých kostelích a akce, při nichž se dozvídají více o tomto svátku a jeho významu. Také mohou navštěvovat posvátná místa a hroby významných církevních postav, zde se modlit a přinášet oběti.

Důležité také je, že ve stejnou dobu končí dlouhé zimní období dešťů, kdy se pomalu tenčí zásoby potravin. Slaví se, když po deštích všude na kopcích v okolí hlavního města Addis Abeby rozkvétají záplavy žlutých květů dvojzubce ločidlolistého , jejž místní také nazývají Meskel.

Rituály

Meskel je církevní i kulturní oslavou světla, vody a africké krajiny. Lidé zapalují svíčky a lampy ve svých domovech a v kostelích. Také zapalují pochodně jako světlo Kristovo, které je má provázet na cestě k Bohu.

Vodu lidé nabírají ze studní a přírodních pramenů do džbánů a různých nádob a roznášejí ji pří-buzným, přátelům a sousedům. Tato voda představuje boží lásku a požehnání. Lidé se koupou a perou své šaty, aby tak přivítali světlo Kristovo a očistili své tělo i duši.

Během oslav Meskelu se lidé scházejí a hodují na řadě tradičních etiopských jídel a nápojů, jako je „injera“ – chlebové placky z mouky „teff“, pražený ječmen, káva a medovina. Také se podává sladké sezónní ovoce, jako melouny, kvajáva a pomeranče.

V kostelích se konají zvláštní bohoslužby, kněží nosí různé kříže a ceremoniální předměty. Předčítají speciální modlitby a používají svěcenou vodu na očistu a zahnání zlých duchů.

Lidé ze všech vrstev se scházejí, aby společně oslavili světlo tancem a zpěvem. Tento den je vyjádřením naděje v novou Etiopii, lidé se zdraví s přáním „Happy Epiphany“ a „Meskel Hersha“. Často je také možné vidět průvody lidí v pestrých kostýmech.

ETIOPSKÝ KŘÍŽ

První etiopské kříže byly vyrobeny v 5. století našeho letopočtu a byly věnovány významným klášterům jako dary. Kněží nosili tyto kříže při církevních slavnostech a procesích. Kříže jsou v Etiopii považovány za heraldické předměty, které symbolizují tělo ukřižovaného Ježíše Krista. Etiopský kříž je bohatě zdobený pestrými látkami a stuhami jako symboly víry a utrpení Krista.

Etiopský svátek Meskel je požitkem pro duši. Jeho spirituální význam spočívá v jeho oddanosti kříži, který povstal z hrobky k věčnému životu. Ti, kteří byli svědky zázraku kříže, vědí, že je to symbol odpuštění a obnovy.

Kříž také spojuje zemi s nebesy a je to prvek dokonalé harmonije.

Velikonoce jsou svátky celého křesťanského světa. Jejich oslavy se ale liší co do způsobu i času. Podívejme se společně, jak probíhají tyto svátky v jedné z kolébek křesťanství, v Etiopii.

Když se ve 4. století Ezana, panovník Aksúmské říše, přihlásil k odkazu Ježíše Krista, nemohl tušit, že se křesťanství stane nejrozšířenější etiopskou vírou a že Etiopie bude jedinou zemí regionu, která si toto státní náboženství uchová i po expanzi islámu. Etiopská ortodoxní církev je dnes se svým počtem 36 milionů věřících největší předkoloniální církví Afriky.

Většina etiopských křesťanů se hlásí k pravoslaví a řídí svůj náboženský rok podle juliánského kalendáře. Proto v den, kdy se v Česku chodí s pomlázkou na koledu, Etiopané Velikonoce teprve chystají. Postní období, jehož završením Velikonoce jsou, končí v Etiopii o týden až dva později.

Velikonoce se v amharštině, hlavním etiopském jazyce, nazývají Fasika, a jejich oslavy začínají už v neděli před Velikonocemi. Lidé si připomínají příjezd Ježíše na oslu do Jeruzaléma a zdobí se čelenkami a prsteny z palmových listů. Následující sobotu se pak účastní dlouhých, mnohahodinových bohoslužeb, které končí až nad ránem. Ještě tu noc nebo časně zrána pak přerušují půst a se svými blízkými a přáteli se pustí do oslav. Společně si pochutnají na doro wat, kuřeti kořeněném lahodnou směsí berbere, servírovaném s injerou – plochým měkkým chlebem z teffové mouky. Pak je poražena ovce nebo býk a chystá se polední hostina.

Nesmí chybět ani sváteční pečivo nazývané defo dabo – peče se ve větších rozměrech a v takovém množství, aby každý, kdo během Velikonoc zavítá do domu, mohl kousek dostat. V centru dění je samozřejmě i proslulá etiopská káva, která sváteční scény provoní a zútulní. Široké rodiny a přátelé se v tomto období navštěvují, hostí a společně si vychutnávají sváteční atmosféru až do následující neděle, které se říká Dagma Tensae – Druhé Vzkříšení.

Oslavy Velikonoc v Etiopii tedy trvají skoro dva týdny a jsou jedním z největších turistických lákadel této země. Letošní jaro sice cestování příliš nepřeje, ale vy můžete i přesto obohatit své Velikonoce v Čechách o půvabné etiopské prvky a pravou habešskou kuchyni.