Karignan, známý také jako škrábavý zvon nebo scraper bell, pochází z oblasti Wassoulou na jihu Mali, která leží na hranici s Guineou a Pobřežím slonoviny. Právě zde se rozvinula kultura kmene Mandingo, proslulá bohatou hudební tradicí a rytmy, které dodnes okouzlují posluchače po celém světě.

Karignan byl odpradávna nástrojem tajného společenstva lovců v západní Africe, známých pro své hluboké znalosti přírody a duchovního světa. Tito „myslivci duší“ doprovázeli své rituální zpěvy zvukem karignanu, jehož kovový, škrábavý tón měl vyvolávat sílu a ochranu duchů buše i zvířat, která v ní žijí.

Nástroj tak nesl nejen hudební, ale i symbolický význam – byl prostředníkem mezi světem lidí a přírody. Na karignan se hraje samostatně nebo v doprovodu bubnů. Hráč škrábe kovovou tyčkou po vroubkovaném povrchu nástroje, čímž vzniká rytmus, který se snadno stane srdcem každého hudebního doprovodu. Během vesnických slavností se karignan dostává i do rukou žen, které jeho zvukem oživují a zpestřují rytmy bubnů.

V moderní době se Karignan objevuje i na světových pódiích díky proslulé zpěvačce Oumou Sangaré, rodačce z Wassoulou. Ve svých písních propojuje tradiční rytmy s moderním zvukem a představuje tak hudební dědictví svého kraje posluchačům po celém světě – včetně koncertů v Praze a Ostravě.

Karignan je dnes ceněn nejen pro svůj zvukový charakter, ale i pro svůj duchovní příběh. Je to nástroj, který nese hlas dávných lovců, rytmus slavností i poezii západoafrické krajiny.