Když se ve 4. století Ezana, panovník Aksúmské říše, přihlásil k odkazu Ježíše Krista, nemohl tušit, že se křesťanství stane nejrozšířenější etiopskou vírou a že Etiopie bude jedinou zemí regionu, která si toto státní náboženství uchová i po expanzi islámu. Etiopská ortodoxní církev je dnes se svým počtem 36 milionů věřících největší předkoloniální církví Afriky.

Většina etiopských křesťanů se hlásí k pravoslaví a řídí svůj náboženský rok podle juliánského kalendáře. Proto v den, kdy se v Česku chodí s pomlázkou na koledu, Etiopané Velikonoce teprve chystají. Postní období, jehož završením Velikonoce jsou, končí v Etiopii o týden až dva později.

Velikonoce se v amharštině, hlavním etiopském jazyce, nazývají Fasika, a jejich oslavy začínají už v neděli před Velikonocemi. Lidé si připomínají příjezd Ježíše na oslu do Jeruzaléma a zdobí se čelenkami a prsteny z palmových listů. Následující sobotu se pak účastní dlouhých, mnohahodinových bohoslužeb, které končí až nad ránem. Ještě tu noc nebo časně zrána pak přerušují půst a se svými blízkými a přáteli se pustí do oslav. Společně si pochutnají na doro wat, kuřeti kořeněném lahodnou směsí berbere, servírovaném s injerou – plochým měkkým chlebem z teffové mouky. Pak je poražena ovce nebo býk a chystá se polední hostina.

Nesmí chybět ani sváteční pečivo nazývané defo dabo – peče se ve větších rozměrech a v takovém množství, aby každý, kdo během Velikonoc zavítá do domu, mohl kousek dostat. V centru dění je samozřejmě i proslulá etiopská káva, která sváteční scény provoní a zútulní. Široké rodiny a přátelé se v tomto období navštěvují, hostí a společně si vychutnávají sváteční atmosféru až do následující neděle, které se říká Dagma Tensae – Druhé Vzkříšení.

Oslavy Velikonoc v Etiopii tedy trvají skoro dva týdny a jsou jedním z největších turistických lákadel této země. Letošní jaro sice cestování příliš nepřeje, ale vy můžete i přesto obohatit své Velikonoce v Čechách o půvabné etiopské prvky a pravou habešskou kuchyni.