Abdallah Saidi Chilamboni:

Vyrůstal v Nakapanii v provincii Tunduru. Po sedm let chodil Abdallah - narozený v roce 1971 - denně 20 km do základní školy. "Do školy jsem chodil velmi rád, ale někdy bylo prostě nemožné se tam dostat. V období dešťů stoupala voda v potoce Nonjera tak vysoko, že jsem ho nemohl přejít." Po dokončení školy se jeho rodiče rozešli a Abdallah odešel žít k otci. Pomáhal mu s prací na poli a naučil se rybařit a lovit. Otec ho naučil, které rostliny léčí nemoci. Ve dvaceti letech se Abdallah přestěhoval za prací do hlavního města. Rok pracoval jako mechanický učeň, ale toto povolání se mu nelíbilo. V roce 1991 se ho ujal jeho bratr Mohamed Saidi, malíř z Tingatingy, a naučil ho malovat. "Teď jsem byl se svým životem spokojený a chtěl jsem být dobrým malířem." Abdallah rád maluje velké obrazy. Rostliny, zejména květiny, které miluje, se vinou kolem zvířat. "Zvířata maluji velmi rád, protože pro mě hodně znamenají. Příliš mnoho jich bylo utýráno, například černý nosorožec, který v Tansanii už téměř vyhynul." Abdallah je ženatý a má šest dětí. Účastnil se různých výstav v Tanzanii, ale také v Evropě a Japonsku. Zvláštní poctou bylo pozvání k výzdobě tanzanského pavilonu na Expo2000 v Hannoveru.   

Unikátní malířský styl Tingatinga z Tanzanie:

Tanzanský malířský styl Tingatinga založil koncem 60. let 20. století autodidakt Edward Saidi Tingatinga. Jako nezaměstnaný ve městě Dar es Salaam začal malovat zvířata, rostliny a vesnické výjevy na dřevotřískové desce barvou na natírání rámů cyklistických kol.

Po Tingatingově tragické smrti - byl nešťastnou náhodou zastřelen při policejní razii v roce 1972 - jeho příbuzní a přátelé převzali jeho výtvarný styl, předávali ho dál a vnášeli do něj nové myšlenky. Následně zavedli tento umělecký styl jako kulturní identitu Tanzanie. Malíři stylu Tingatinga se zorganizovali do družstva (TACS) s cílem pokračovat v malířském umění ve smyslu jeho zakladatele. TACS bylo zaregistrováno 28. července 1990. Dnes v družstvu pracuje téměř 100 malířů - včetně několika žen. Mnozí se stále považují za Tingatingovy pokračovatele, jiní experimentují s novými formami a motivy. Družstvo na jedné straně funguje jako malířská škola pro umělecký styl Tingatinga, na druhé straně však podporuje prodej umění na mezinárodní úrovni, aby si jeho členové mohli vydělat na živobytí.

V roce 1996/1997 švýcarské rozvojové sdružení Helvetas zahájilo rozsáhlou prodejní výstavu, která procestovala několik švýcarských měst. Z výtěžku byla financována budova pro družstvo v Dar es Salaamu, která malířům poskytla přístřeší v období dešťů. Helvetas také podpořil družstvo v otázkách řízení, organizace a marketingu. Od roku 2007 stojí družstvo na vlastních nohou a jeho cílem je být v budoucnu nezávislé na vnější finanční a administrativní pomoci a také propagovat živou tanzanskou kulturu.